Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Amerikanizace židovských dětí v New Yorku, 1881-1914
Hlaváčková, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Amerikanizace židovských dětí v 1914" se zabývá problematikou začleňování dětí nově příchozích židovských imigrantů do americké společnosti. Věnuje se třetí vlně židovské migrace do USA, jejím specifikům a problémům, se kterými se imigranti museli potýkat. Soustřeďuje se na hlavní nástroje amerikanizace, kterými byly veřejné školy a nevládní židovské organizace. Zároveň analyzuje roli, kterou v tomto procesu hrálo náboženské vzdělávání dětí. Cílem práce je tyto amerikanizační nástroje analyzovat a ukázat, jak židovské děti přijímaly americké hodnoty. Práce zároveň aplikuje teorii Marcuse Hansena o asimilaci prvních tří generací imigrantů zvané Hansenův efekt (zákon). Pro účely analýzy byly využity dobové člán židovskou migrací do USA. Na základě provedeného průzkumu bylo možné ukázat, jakou roli v amerikanizace hrály jednotlivé instituce. Také bylo možné přispět k Hansenův efekt popírá jako příliš zjednodušující. Výsledky této práce ukazují, že druhá generace židovských imigrantů se úspěšně amerikanizovala, zachovala si však
Modely financování školství a jejich vliv na výsledky studentů
Kostrhoun, Tomáš ; Vozárová, Pavla (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato kvalifikační práce se zaměřuje na vliv vzdělávání v soukromých institucích na výsledky studentů. Ve své práci analyzuji panelová data, vydávaná na roční bázi, zahrnující stav ekonomiky a vzdělávacího systému ve 34 státech OECD mezi lety 2000 a 2014. V první části své práce předkládám historický vývoj postoje ke vzdělávání v rámci veřejných a soukromých statků. V druhé části pak poskytuji přehled dosud vydané literatury na toto téma, která slouží jako základní kámen mé praktické části. V praktické části zkoumám vliv ekonomické situace, vzdělávacího systému a procenta studentů zapsaných na soukromých školách v jednotlivých zemích OECD na výsledky studentů. Závěry vyvozené z mých modelů nepotvrdily moji hypotézu o pozitivním efektu soukromého vzdělávání na výkonnost. Podíl studentů zapsaných na soukromých školách vyšel ve většině modelů nesignifikantní. Tento jev můžeme vysvětlit díky různým přístupům studentů k soukromému vzdělávání v různých zemích. V některých zemích jsou soukromé vzdělávací instituce vnímány jako komplement a naopak v některých jako substitut k dobrým kognitivním schopnostem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.